Jemnice
Historie města Jemnice
Město Jemnice je správním, hospodářským a kulturním střediskem kraje mezi Dačicemi a Moravskými Budějovicemi.
Rozkvět hornictví byl zřejmě příčinou založení nového sídla na vysokém ostrohu nad řekou Želetavkou. Vznik nového města je nutno datovat před rok 1226. Jedním z dokladů pro dolování v okolí Jemnice je i název města. Vyvinul se z podstatného jména jáma. Jemnice byla osadou „jamníků“ vybírajících rudu z jam, nebo také místem s jámami.
Jemnice je vystavěna na vysokém ostrohu nad říčkou Želetavkou. Půdorys města dokládá, že bylo stavěno plánovitě. Král Přemysl Otakar I. nařídil roku 1227 správci bítovského kraje Petrovi provést opevnění měst Znojma a Jemnice. O sto let později z textu „velkého“ privilegia krále Jana Lucemburského vyplývá, že Jemnice už byla plně hrazeným městem. V 15.-16. století byly původní hradby doplněny o bašty. Do opevněného města vedly dvě hlavní brány. Velká brána ve východní části byla zbourána po tragickém požáru v roce 1832. Dnes ji připomíná dům č.116 na konci Husovy ulice. Část hradního příkopu zvaného Jordán je možno vidět v areálu lékárny. Ze západní strany vedla přes neschůdný terén tzv. Malá branka, určená pro pěší a malé povozy. Z celé stavby se zachovaly 2 brány a most přes parkán. První brána vede do barbakánu. Druhá uzavírá úzkou uličku vedoucí do města. Do vnější strany Malé branky byla přizděna kamenná socha ženské postavy. V Jemnici je nazývána Kamennou pannou. Pověsti vypráví, že představuje ochránkyni města.
Hradební systém se v podstatě zachoval dodnes. Celková délka vnitřních i venkovních hradeb činí přibližně 1340 m. Z pěti známých bašt se zachovaly jen 3. Příkopy a valy zanikly úplně.
Většina domů v historické části města má gotické nebo renesanční jádro. Některé si zachovaly i architektonické detaily. Většina domů však byla přestavěna v 18. a 19. století. Ve 20. století byly některé domy nahrazeny novostavbami. Novodobá výstavba města se soustředila východně od historického jádra. Nejcennější stavbou je tzv. „Kalábův dům“, dnešní dětský domov, který projektoval Bohuslav Fuks.
Nejstarší část Jemnice, Podolí, vzniklo zřejmě jako hornická osada. Hornictví a prospektorství v 11. stol. se stalo výnosným zdrojem obživy obyvatelstva, které se jinak živilo zemědělstvím. Hornická osada se rozkládala kolem knížecího dvorce, jehož pozůstatkem je kamenná rotunda postavená pravděpodobně na přelomu 11. a 12. stol. Kamenný palác zůstal zachován v nynější lodi kostela sv. Jakuba.
Hradby
V době, kdy ještě nebylo v bojích používáno palných zbraní, vděčilo naše starobylé město za svůj věhlas „nedobytného města“ svým hradbám. Opevnění spočívalo především v silné městské zdi, která byla vybudována kolem celého dnešního města, dále k němu náležel velký val, na severní straně zdvojený, barbakán, bašty a brány. I hrad, postavený na jihovýchodní straně, plnil v tehdejší době své obranné poslání. Valy bývaly ve zlých časech opatřovány zaostřenými koly anebo jinými překážkami, bránícími nepříteli dobýt město. Tvar hradeb byl určen místními přírodními podmínkami. Město bylo vybudováno na vysokém skalním ostrohu, který trčí na jižní a západní straně příkrým srázem vysoko nad údolím Želetavky. Na severu a severovýchodě je mírnější svah a na východní straně je úzká rovinka. Proto zde z východu a severovýchodu hrozilo městu při přepadech největší nebezpečí a opevnění zde muselo být zesíleno.
Židovské památky
Ve středu města jihovýchodně od zámku se rozkládalo židovské ghetto, původně uzavřené třemi branami. Usuzuje se, že židovské osídlení Jemnice spadá do období lokace města. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1336. Jemnice byla tehdy jmenována v hebrejském seznamu obcí, ve kterých došlo k pronásledování židovské komunity. Dějiny Židů v Jemnici zpracoval Rudolf Hruška a publikoval je v roce 1929. Židé postupně v Jemnici vybudovali židovskou čtvrť, hřbitov, synagogu a školu. Při holocaustu za II. svět.války byli všichni jemničtí Židé v květnu 1942 odvezeni do Terezína. Synagoga byla na příkaz německých úřadů zbourána. Vzácné pomníky byly použity k vydláždění ulice na Malé brance. Po osvobození museli jemničtí Němci náhrobní kameny na židovský hřbitov vrátit. V roce 1992 – 1993 byl židovský hřbitov nově upraven. O jeho údržbu se stará město.
Mauzoleum Pallavicini
Za městem při silnici do Budče byla v letech 1902-1904 byla postavena hrobka pro členy rodiny Pallavicini. Novoklasicistní stavbu projektoval dvorní architekt Otto Hofer. Sochařskou výzobu provedl sochař Ignác Werich. Návrh oltáře zřejmě vytvořil slovinský architekt Josip Plečnik, což dokazuje korespondence šlechtické rodiny s J. Plečnikem.
parky
Krajina kolem Jemnice poskytuje mnoho možností k rekreaci a odpočinku. Krása Jemnicka spočívá hlavně v čistém životním prostředí. Město má tři parkové celky. Největší je zámecký park (21 ha). Okolí zámku tvoří samostatný parkový celek. Tato část spolu s jižní strání pod hradbami, zabírá 4,4 ha. Nejstarší doklady o existenci zámecké zahrady pochází z roku 1665. Současnou podobu v duchu anglického stylu získal park ve druhé polovině 19.století. V období II.svět.války byla kompozice zámecké zahrady narušena výstavbou budovy určené k rekreaci německých důstojníků. Po skončení války byly přistavěny další stavby. Celý komplex budov sloužil k ubytování vojska. Po odchodu armády z Jemnice byly ubytovny zbourány.
Kostel sv.Jakuba
Dominantu nejstarší části Jemnice zvanou Podolí tvoří kostel sv. Jakuba, který dnes stojí na místě původního knížecího dvorce, který byl vystavěn někdy na přelomu 11. a 12. století. Zbytky zděného paláce se dodnes zachovaly v obvodové zdi kostela. Před rokem 1515 bylo k paláci přistavěno pozdněgotické kněžiště a rotunda začala sloužit jako sakristie. Zbořena byla ze statických důvodů koncem 18.století. Věž pak sloužila jako zvonice.
Kostel sv. Stanislava
Hlavní dominantou města je kostel sv. Stanislava se štíhlou věží, která svítí daleko do kraje. Jako první vítá návštěvníky z celého okolí její elegantní silueta.
Kostel sv.Stanislava byl založen v polovině 14. století. Renesanční přestavba proběhla v 80. letech 16. století. Vedlejší loď kostela, zvaná kaple sv. Josefa, byla postavena v roce 1725.
Každého, kdo přijde na jemnické náměstí, upoutá bílá věž kostela sv. Stanislava s červenou střechou. Věž má výšku 53 m a 63 cm. Ochoz je ve výšce 31 m. Pokud chcete vystoupit na kostelní věž, musíte zdolat 6 pater, tj. 136 schodů. Odměnou vám bude překrásný výhled daleko do kraje. Věž je přístupná návštěvníkům po domluvě se správcem kostela. Uvnitř věže jsou umístěny tři zvony pojmenované podle patronů jemnických kostelů: Jakub (12 q), Stanislav (17 q) a Vít (10 q).
Zámek
Kostel sv.Víta
Východně od města, uprostřed nové zástavby stojí gotický kostel sv. Víta, obklopený lipovým hájem. Kostel sv.Víta patřil k františkánskému klášteru, který roku 1455 založili bratři Albrecht, Hynek a Štěpán z Lichtenburka.
Podzemní prostory při kostele sv. Víta
Podzemní prostory při kostele sv. Víta v Jemnici jsou součástí areálu bývalého františkánského kláštera, založeného v 50. letech 15. století. Klášter byl již kolem roku 1560 opuštěn, a v druhé polovině 17. století byly budovy konventu zbořeny. Kromě kostela a podzemních prostor se z areálu bývalého františkánského kláštera zachoval ještě fragment náběhu klenby křížové chodby a hrotitý zaslepený portálek na severní fasádě kostela sv. Víta. Podzemní prostory jsou významným dokladem existence bývalého františkánského kláštera a součástí středověké historie města Jemnice.
Dnešní vstup do podzemí bývalého františkánského kláštera se nachází těsně za závěrem kněžiště kostela sv. Víta. Zděný vstupní portál je zaklenut segmentově a provizorně uzavřen dřevěnými vraty. Na něj navazuje příkré přímé jednoramenné schodiště, se zdmi z kamenného zdiva, zaklenuté cihelnou klenbou. Nadzemní úsek klenby schodiště je zahrnut udusanou zeminou. Přibližně v polovině schodiště se nacházejí zbytky sesutého vzdušníku. V ose schodiště se nachází klenutá síň, za ní pokračuje chodba, větvící se do tří směrů a ve všech případech ukončená kobkami, vytesanými ve skále. Z každé kobky vede štola – vzdušník – směrem k povrchu.
Historická slavnost Barchan
Jedna z nejstarších historických slavností ve střední Evropě každoročně konaná v Jemnici v červnu po svátku svatého Víta.
