Hlavní menu

Města a obce na trase

Brtnice

Město Brtnice leží v údolí říčky Brtnice. Název města je odvozen od míst, kde stávaly včelíny = brtě. Až do třicetileté války byla Brtnice jedním z nejbohatších městeček na Jihlavsku, kvetoucím obchodem a řemesly.

V písemných pramenech je Brtnice poprvé zmiňována v roce 1234,

Městečko si dodnes zachovalo původní rozložení. Kolem náměstí se dochovala řada renesančních a barokních domů, na nichž lze vysledovat vývoj stavitelství a jeho zdobných prvků o počátku 17. století až do nástupu empíru. Nejvýraznější průčelí má radnice, postavená koncem 16. století.

Stále známější je jako místo, kde stojí rodný dům světově proslulého architekta Josefa Hoffmanna (1870 - 1956). Brtnice s místními částmi má 3722 obyvatel.

Pěkné výhledy na město a lesnatou krajinu poskytují kopce Strážka, Malín a Brtnický vrch.

Muzeum Rodný dům Josefa Hoffmanna

Hoffmannův dům je významnou stavební i kulturně–historickou památkou. Objekt vznikl nejspíše ze dvou menších domů, z nichž levý byl postaven patrně okolo roku 1500. Před požárem v roce 1760 byl již patrový, potom spolu s připojenou pravou částí byl objekt přestavěn v barokním slohu. Dům vlastnilo několik generací předků architekta Josefa Hoffmanna (* 1870 v Brtnici – … 1956 ve Vídni).

 

Renesanční radnice

Radnice je jedním z památkově chráněných objektů v brtnické památkové zóně Radnice byla zbudována okolo roku 1580 na základech starších domů. Původní, čistě renesanční stavba měla vysoký atikový štít a věž. Ta byla snesena pravděpodobně po požáru v roce 1760, takže dnes můžeme obdivovat jen věžici se zvonkem „robotníčkem“ a cimbuří, nebo okosená kamenná ostění oken a portálů. U pravé stojky hlavního vchodu zůstal zachován kruhový zbytek pranýře. Patro radnice bylo mnohokrát přestavěno, stejně tak i krov. Ze staré stavby se proto dochovaly pouze přízemní valené klenby s lunetami a některé části výzdoby, například v průjezdu po pravé straně najdeme kamenný portál s reliéfem beraní hlavy v nadpraží. V letech 2004 – 2005 prošla radnice pod dohledem památkářů velikými úpravami. Při nich byla nově osazena šindelová střecha. V přízemí byla rekonstruována restaurace a dvorní trakt. Autorem projektu je akad. arch. Ladislav Kuba

 

 

Valdštejnský dům, č. p. 74

V nárožním domě na náměstí proti kostelu najdou návštěvníci Brtnice infocentrum společně s muzejní expozicí, která je věnovaná důležitým událostem ze staletých dějin města a exponátům, které minulost dokládají. Tento dům, č. p. 74, přezdívaný Valdštejnský, je srostlicí dvou středověkých domů. Byl v kameni budován zřejmě ještě v gotice, v polovině 15. století. Teprve asi o 200 let později byl sloučen do jednoho celku. V interiérech se dochovala veliká klenutá pozdně gotická síň, portál ve tvaru oslího hřbetu, kamenný sklípek se studánkou, dvě černé kuchyně se zbytky topenišť a malá komnatka klenutá převýšenou neckovou klenbou se čtyřmi dvojicemi

lunet.

Dům č. 75 má na vstupním portále letopočet 1734, zřejmě se jedná o rok významné přestavby staršího městského domu. V přízemí můžeme především v zadní komoře vidět starší křížové klenby, ostatní klenby v přízemí i v patře jsou již barokní plackové.

Brtnický zámek

Původní gotický hrad vznikl v 30. letech 15. století. Koncem 16. století za Hynka Brtnického z Valdštejna přestavěl italský architekt Baldassar Maggi de Ronio hrad na prostorné renesanční sídlo. Východní palácové křídlo bylo přistavěno do výšky gotického paláce a k němu na západní straně připojeno severní křídlo s patrovou lodžií, fasády pokryla sgrafitová rustika. Z barokní etapy zámku pochází kašna z roku 1670, která byla přenesena z aleje na třetí nádvoří roku 1935. Poslední stavební úpravy daly zámku dnešní podobu na konci 18. stol. V l. patře paláce se nachází sál s bohatou štukovou výzdobou. Jeho stěny pokryl v letech 1723 až 1724 malíř K. F. Tepper rozměrnými plátny, která zachycují návštěvy habsburských císařů v Brtnici. V roce 1623 po rodu Valdštejnů získal zámek italský rod z Collalto a San Salvatore, který zde sídlil až do roku 1945.

Vzhledem k havárii na zámku je vyhlášen přísný zákaz vstupu do zámeckého parku!

Hrad Rokštejn

Nad údolím se tyčí hrad Rokštejn se zbytky dvou paláců a mohutná hranolová věž, vysoká 17 m. Poprvé je hrad připomínán v roce 1289. Výsledkem přestavby ukončené před rokem 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, z něhož se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu, mohutné stavby s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Výzkum, který zde probíhá patří k největším tohoto druhu středověkých památek nejen u nás, ale i v rámci středoevropském.

V letním i zimním období turisté často přijíždějí autobusem z Jihlavy či Třebíče do Brtnice, poté pěšky či na běžkách putují krásným údolím říčky Brtnice po proudu asi 8 km na Rokštejn. Pak lze přejít asi 2 km na železniční stanici Přímělkov nebo Dolní Smrčné a odjet dráhou zpět do okresního města. Trasy jsou označené turistickými značkami.

 

Farní kostel sv. Jakuba Většího

Dnešní vzhled jednoduché barokní stavby pochází z let 1776 - 1784. Kostel byl založen ve středověku. Uchovává významná umělecká díla. Pozdně gotická dřevěná skupina "Kladení do hrobu" pochází z 1. třetiny 16. stol.Renesanční kovovou lampu věčného světla, pozlacenou křtitelnici a další předměty věnovali Hynek Brtnický z Valdštejna a Kateřina Zajímačka z Kunštátu v letech 1573 až 1596. Významné jsou také kostelní obrazy a sochy, zejména Pieta z roku 1718 a Anděl Strážce z roku 1715, řezbářské práce brtnického sochaře Davida Liparta. Farní kostel uchovává ostatky neznámého prvokřesťanského mučedníka, nazývaného sv. Fidelius. Do Brtnice byly přeneseny z Říma r. 1732.

 


Historický most před radnicí

Historický most před radnicí s původním mostním obloukem má na postranních zídkách sochy sv. Jana Křtitele, sv. Floriána, sv. Jana Sarkandra, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a sv. Františka z Pauly, které vytvořil v první čtvrtině 18. stol. místní sochař David Lipart, stejně jako sochy tzv. „Židovského mostu“ pod zámkem.

Židovský most

Most, tzv. židovský, stojí na území v minulosti osídleném převážně Židy. Byl postaven v 1. čtvrtině 18. století a sochami svatých ho doplnil místní sochař David Lipart. Most, který byl už 2x rozšířen (v počátku a v poslední čtvrtině 20. stol.), zdobí sochy sv. Judy Tadeáše, sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, sousoší Piety a socha blahoslavené Juliány. Všechny sochy byly původně z mušlového vápence. Originály jsou postupně restaurovány, popř. nahrazovány kopiemi, stejně jako sochy na mostě u radnice.

Pohledu na zámek s mostem v popředí se říká brtnické Hradčany.

Židovský hřbitov

Nejstarší židovský hřbitov se měl nalézat na severní stráni za kaplí Panny Marie Pomocné, na příkaz vrchnosti byl však před r. 1600 zrušen. Bezprostředně byl proto založen druhý hřbitov - na severovýchodním okraji městečka. Pohřebiště obdélného tvaru je situované ve stráni mezi lesem a silnicí na ploše 2050 m2. Náhrobky staršího typu v počtu asi 250 kusů jsou provedeny hlavně v místní žule, jejich členění a výzdoba je střídmě barokní odpovídající 17. - 18. století. Jako symboly zde nalezneme motiv koruny, jelena, květu a vinného hroznu. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z r. 1672